Nejprve se museli mladí zájemci o učitelské povolání rozloučit s náborovým příspěvkem, neboť tuto myšlenku zhatila již koaliční jednání. Nelze však říci, že by se ministr Dobeš nesnažil. Podařilo se mu získat 2,1 miliardy na zvýšení platů vysokoškolsky vzdělaných pedagogů, přičemž nejvíce přidáno dostali mladí učitelé. To je jistě v pořádku. Jenže věc má jeden velice podstatný háček, respektive hned několik takových háčků. Za prvé existuje určitá hořkost u pedagogů s dlouhou praxí, kteří dostali přidáno – v nejlepším případě - pár stokorun. Ale ani všichni mladí učitelé nejsou nadšení. Proč? Demonstrujme si to na konkrétním případu.
Učitel s aprobací angličtina a čeština pro 6. -9. ročník nesehnal místo na druhém stupni. Oslovil jej však ředitel, který potřeboval angličtináře na prvním stupni a mladý pedagog souhlasil. Ono zase těch učitelských míst není mnoho. Spokojenost byla na obou stranách, ale bohužel jen do konce loňského roku. Hned v lednu totiž náš učitel zjistil, že nedostal přidáno ani korunu. Důvod? Takový učitel, byť vysokoškolsky vzdělaný, na přidání nemá nárok, neboť nesplňuje potřebnou kvalifikaci. To se samozřejmě netýká jen jednoho učitele, takových případů jsou bohužel stovky. Řešením by přitom byla malá změna v zákoně o pedagogických pracovnících o prostupnosti vzdělání na různých stupních škol s podmínkou začít si doplňovat kvalifikaci. Pan ministr se k tomu bohužel nemá, proto mi nezbývá, než začít příslušnou novelu velmi rychle připravovat.
Ukazuje se totiž, že pan ministr patří k tomu druhu vizionářů, kteří upřednostňují intuitivní rozhodování, a velice rychle zapomínají na své staré nápady. A nedotahují je do konce. Krásnou ukázkou je půlmiliardový projekt „Mladá krev do škol“, který má přivést do škol vynikající mladé absolventy nepedagogických oborů. Inženýři či filosofové absolvují jakýsi roční rychlokurs a mohou se postavit za katedru. Zatímco předchozí nápady pana ministra považuji za docela smysluplné, tento si snad nezaslouží ani seriózní diskusi. Ptáte se proč?
Zaprvé proto, že je tento nápad absurdní již z laického pohledu. Chřipku také neléčí chemičtí inženýři, byť by absolvovali nějaký rychlokurs. Zásadní námitky má rovněž odborná veřejnost. Zeptáte-li se ředitelů, jak velký je zájem o místa na jejich školách, dostane se vám odpovědi, že na jedno volné místo mají několik zájemců z řad vystudovaných učitelů. Volných míst ve školství je tedy nedostatek, nikoliv nadbytek.
Tento nedostatek se přitom v nejbližších letech prohloubí, protože se při zeštíhlování sítě středních škol ocitne bez práce celá řada kvalifikovaných pedagogů. Ptám se tedy, kam chce pan ministr umístit absolventy tohoto programu? Má nějakou představu? Nebo je to jen další z kategorie nápadů, které se po pár týdnech odkládají ad acta? Jediné, co lze na celém projektu ocenit, je přání pana ministra přidat peníze na rozšíření studia didaktiky na pedagogických fakultách.
Přesto všechno však základní myšlenku pana ministra, tedy posílení role učitele ve společnosti a zvýšení prestiže učitelského povolání, považuji za smysluplnou a inspirativní. Pojďme o ní diskutovat a pojďme ji společně realizovat. Ale debatujme prosím odborně a seriózně. ČSSD je na takovou diskusi připravena.
