Vlasta Bohdalová
- Počet článků 78
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 979x
Seznam rubrik
Vlasta Bohdalová
Zlaté české ručičky? Kde však jsou?
Je to paradox, který se ukazuje ve sdělovacích prostředcích. Noviny jsou plné zpráv o chybějících soustružnících, pekařích, nástrojářích, o tom, že nejsou lidé do továren. Ale co se školství týká, tak diskuse běží o maturitách.
Vlasta Bohdalová
Maturita pro všechny vzdělanost nezvýší. Ani o trošku
Maturitas značí česky „zralost“. Maturita tedy správně dokládá určitou komplexnost studenta, povětšinou chápanou jako doklad jeho „zralosti“ studovat vysokou školu. V našich krajích se z ní však stala jakási samozřejmost.
Vlasta Bohdalová
Veto bez logiky
Nikdo nerozumí všemu. Ani Miloš Zeman. Prezident této země není odborník na školství, což lze odpustit, protože – jak bylo řečeno – nikdo nerozumí všemu.
Vlasta Bohdalová
Azyl je dražší než trampolína
Azylové domy jsou ohromně užitečné. Teď se nebavíme o azylu pro uprchlíky, řeč jde o azylových domech pro matky s dětmi, které se dostanou do nějaké opravdu těžké životní situace. To jenom, aby nevznikla mýlka.
Vlasta Bohdalová
Aby se za šikanou nezavřela voda
Případ pražské střední průmyslové školy šikanované profesorky angličtiny vzedmul emoce včetně volání po silných a rychlých opatřeních. Vedení školy bylo odvoláno, k smutnému případu bylo mnoho řečeno. Začíná zavírání vody.
Vlasta Bohdalová
Školky od dvou let
Navrhuji do novely školského zákona vložit ustanovení, které umožní přijímat do těchto zařízení děti již od dvou let. Předpokládám, že jako obvykle, zase se zvedne vlna poněkud absurdních obvinění, že chci rodičům brát děti.
Vlasta Bohdalová
Školka je jako očkování
Návrh (podpořený vládou), aby byl povinný jeden rok docházky do mateřské školky a to pro všechny děti v zemi, vzbuzuje vášně. Stejně jako povinné očkování.
Vlasta Bohdalová
Chtělo by to klid a stabilitu
Žijeme v zemi, kde v podstatě na každém začátku školního roku pronese projev jiný ministr. Nemám pocit, že by to byl ideální projev toho, že prakticky všechny vlády si vzdělávání kladou jako prioritu.
Vlasta Bohdalová
S hrdostí na pracák!
A zase jsou stovky mladých učitelů, jako každoročně, postaveny před nepříjemný problém – na konci roku jim skončila desetiměsíční smlouva ve škole a oni přicházejí na pracovní úřad, aby se zaregistrovali.
Vlasta Bohdalová
Co nám přinesl nový školský zákon?
Školský zákon není v Čechách zrovna „sexy“ politické téma. V tradičních demokraciích kvůli podobným předpisům padají vlády a v ulicích jsou tisíce lidí. V České republice to ale veřejnost příliš nevzrušuje. Což je škoda, protože právě třeba školský zákon je - i když se vám to možná bude zdát přehnané - typ legislativy, která ovlivňuje život společnosti na celá desetiletí a nastavuje její směřování.
Vlasta Bohdalová
O pokusech na deváťácích
Jedna stará anekdota vypráví, jak archeologové při vykopávkách babylónského města našli kamennou destičku popsanou prastarým klínovým písmem. Po dlouhém úsilí rozluštily týmy vědců text: „Už není tak dobře, jak kdysi bývalo.“ Tím vtipem by se dal hezky odmítnout i můj povzdech nad palčivými problémy současného školství. Ale já to přesto zkusím.
Vlasta Bohdalová
Nesnesitelná lehkost zapomínání
Většinu českých měst vedou koalice několika stran a hnutí – prakticky nikde nemůže jedna skupina říci „my jsme zařídili nová místa ve školkách, my jsme rozšířili domovy seniorů, my jsme rekonstruovali kasárna a udělali v nich krásné dětské hřiště, my jsme opravili sídliště Máj...“ Všude to je dílo vícebarevných koalic.
Vlasta Bohdalová
Kvóty jsou krok
Nesnáším machistické vtípky, jako „Kvo, kvo, kvo, kvóty...“ Jsou hloupé, omezené a velmi, velmi nízké. Ale také nad kvótami nejásám, nestřílím tedy ani rachejtle poté, co si sociální demokracie odhlasovala čtyřicetiprocentní zastoupení žen na kandidátkách v referendu.
Vlasta Bohdalová
Proč jsem proti ministryni
Hlasovala jsem proti ministryni z vlastní strany. Svěřím se vám proč. Jde o mateřské školy a tak zvané dětské skupiny. Myslím si, že poslední rok před začátkem školní docházky by měly mít všechny děti stejnou a kvalitní přípravu. Zákon o dětských skupinách v té podobě, v jaké byl schválen v Poslanecké sněmovně, to však nezaručuje.
Vlasta Bohdalová
Do Finska, nebo kamsi do Absurdistánu?
Rok 2013 se zatím příliš nepovedl. Nemyslím mne nebo těm z nás, kteří letos zažili své velké události v osobním, či pracovním životě. Myslím naší zemi – a to navzdory tomu, že se i ve veřejných záležitostech začalo (možná) blýskat na lepší časy. Byl to však právě letošní rok, kdy slavila triumfy „blbá nálada“, proti které byla ta „Havlovská“ jen slabý odvar. A já optimisticky doufám, že za ní po tomhle víkendu uděláme tečku a začneme se zase po dlouhé době dívat kupředu – směrem k vyspělým a demokratickým evropským zemím. Pokud se to podaří, tak si myslím, že na letošní rok budeme nakonec vzpomínat v dobrém.
Vlasta Bohdalová
Instalatér, Baťa, Babiš. Jak to spolu souvisí?
Denně se potkávám s celou řadou lidí. Mé bývalé kolegyně ze školy, sousedé, mám svou pravidelnou (i když ne každodenní) linku v autobuse se „svými“ řidiči a pravidelný železniční spoj se „svými“ průvodčími. Řada věcí, která je trápí, trápí neméně i mne. Jenže to, o čem se s nimi bouřlivě diskutujeme, je návrh řešení. Ačkoliv - volání po nových, čestných a nezkorumpovaných politicích chápu. To ovšem neznamená, že nemám obavy z nových stran.
Vlasta Bohdalová
O školství, klišé a prioritách
Nesetkávám se často s novinovým článkem, jehož autor mi promluví z duše a klidně bych se pod něj podepsala. Článek Martina Fendrycha je ovšem z jiného soudku – takhle přesně bych to napsala, kdybych to ovšem uměla.
Vlasta Bohdalová
Kolegům k prvnímu školnímu dni
Prázdniny skončily, zazvonil zvonek, a děti se po dvou měsících zase vrátily do školních lavic. Já bych ale chtěla věnovat pár slov těm, kteří se vrátili za katedru – mým kolegyním a kolegům, učitelům. A napsat jim nejen o tom, jak si jejich práce vážím, ale hlavně o tom, jak si vývoj našeho školství představuji.
Vlasta Bohdalová
Docela dobrá zpráva
Některé věci už asi nezměníme. V médiích například vetšinou platí, že čím hůře, tím lépe. Zprávou hodnou pozornosti proto třeba nebude, že řidič autobusu pan Novák najezdil dva miliony kilometrů bez nehody a ke spokojenosti cestujících, ale to, že jeho kolega pan Vomáčka řídil autobus opilý. Pokud přitom způsobil ještě nehodu, bohužel má slušnou šanci na titulní stranu. A úplně stejné je to i v případě poslanecké sněmovny. Před médii a jejich přirozenou touhou po senzacích jsme si totiž všichni rovni.
Vlasta Bohdalová
Expremiérův glanc
Co naplat – času zkrátka neporučíme a tak už nějakou dobu patřím ke střední generaci se všemi výhodami i nevýhodami, které to obnáší. Na jednu stranu to přináší zkušenosti a nadhled, na stranu druhou se člověk stává konzervativnějším, protože se mnohé naše postoje formovaly v dobách, kdy všechno bylo tak trochu jiné. Tak například rozchod či dokonce rozvod manželství... Na rozdíl od svých rodičů či ještě spíše prarodičů jej naše generace sice nechápe jako tragickou a stigmatizující událost, ale zároveň ani „bohémsky“ jako pohodovou, běžnou součást života. Kdybych měla přitom shrnout svůj přístup k rozvodu jednou větou, řekla bych „hlavní je neztratit glanc“.
| předchozí | 1 2 3 4 | další |
